Modrá a zelená, která nikdy neomrzí - fotoblog

17. 06. 2019 10:00:36
Záběry z jarních výšlapů do Jizerských hor a na Ještědský hřeben, dále do Lužických hor, na Panskou Skálu a Klíč.

Začátek letošního jara byl oproti minulým poněkud chladnější, také občas sprchlo, což mě osobně je příjemné. Kéž by to tak vydrželo. Zeleň i můj oběhový systém by za to byly vděčni. Popíračům globálního oteplení asi bude stále trapněji, neboť to, v čem žijeme nyní, čím dál zřetelněji ztrácí charakteristiky mírného pásma a stále více se blíží subtropům.

Právě při tůrách ve dnech, kdy je slunce v plné ráži, člověk živoucně prožije úlevu stínu stromoví nebo přelétajícího mraku. Proto jsem pro regulaci a přísnou ochranu zelené drahocennosti před bezohledným kapitalistou (neříkám před kapitalistou jako takovým, ten je potřeba, protože horda lidu nic nevytvoří) nebo omezeným řádovým občanem, který vidí jen k plotu své zahrady. Máme tu sice spoustu jiných problémů a korupcí je prolezlé prakticky všechno, ale jaksi pokud zmizí příroda, zmizíme s ní.

Úplně vymetenou oblohu nemám moc rád, jak z uvedeného důvodu, tak prostě proto, že z pohledu součásti scenérie jde o nudnou položku. Plátno a něm jedna barva bez tvaru. (Kdo si kdy fotil nebe bez mraků). Dobré pouze v případech, kdy chceme strhnout pozornost na tvary ostatních částí obrazu. Možná dobré i pro chvíli meditace, kdy se člověk může zadívat do oné modravé hloubky a připomenout si pojmy věčnosti a nekonečnosti. Činnosti jako úmyslné opalování pokožky dost dobře nechápu, takže pro mne sousloví krásné počasí rozhodně není synonymem modrého monolitu s volským okem nade mnou.

Liberec je zasazen mezi zalesněné hřebeny. Jakýmkoli směrem můžete vyjít na procházku lesem. Velké plus mezi spousty mínusů, které toto město má.

V bučinách nad Kateřinkami

Na procházce z Krásné Studánky před Vísku do Chrastavy. Okolí Chrastavy je obzvláště malebné.

Na procházce z Krásné Studánky do Mníšku

Co mi hlava nebere, je přítomnost golfového hřiště v chráněnce. I přes dostatek volného prostoru ho tvůrci roztáhli až na hranici obydlí, takže se tu dá stěží projít i v případě, že ho chcete obejít. Téměř to člověka popuzuje, když čte, jak anglický architekt golfových hřišť velebí zdejší přírodu a pak pomyslí na to, že to tu zabírá pár mamlasů, kteří z krásných obzorů vidí akorát tak praporek s jamkou. Nyní se tu můžete dokonce ubytovat v houseboatu na vodní překážce mezi jamkami 9, 10 a 11 (ty voe homo sapiens). Nakonec proč ne, když vás někdo odsekne, tak daleko neuplavete.

Zastrčené sídlo českých Hobitů kdesi v Radčicích.

V rezervaci Karlovské bučiny na Ještědském hřebeni.

Výhled na Chrastavsko ze svahu Dlouhé hory (Ještědský hřeben).

Z výšlapu z Oldřichova v Hájích do Frýdlantu přes Špičák.

Krajina v okolí Frýdlantu má jinou dá se říct severnější náladu. Vždycky když zde přelezu hřeben, pocítím ten rozdíl.

Z výšlapu z Panské Skály (Kamenický Šenov) na Klíč (Svor). V ten den byly výjimečně dobré atmosferické podmínky pro fotografování.

Výhled z Panské skály je nádherný. Vidíte přilehlé Lužky, České středohoří i Labské Pískovce kolem Děčína (úplně nalevo je pyramida Klíče, cíl mého výšlapu).

Panská skála je kousek od silnice, takže za hezkého počasí tam pravděpodobně nebudete sami. (Dostupné i pro velmi líné turisty).

Od Panské Skály do Polevska vede turistická cesta po silnici. Proč, když by mohla vést po přilehlém hřebeni prostředkem přírody? Snad, že v první části trasy je z vozovky opravdu malebný výhled na Lužky.

Aut bylo sice pomálu, ale počmáraní potápěči na dvou kolech mě brzo začali štvát, protože člověka nemohou vzít obloukem, i když nikde nic nejede a tak jsem odbočil do lesa a objevil jsem krásnou divokou stezku rozkvetlým hložím, kterou jsem došel do Polevska. Výhled na Klíč od kostelíka v Polevsku

Z Polevska už lesem až na Klíč. Kamenné pole na Klíči

Výhled z Klíče. Bylo bezvětří a slunce pražilo nesnesitelně. Kdysi mě napadlo zde přenocovat v očekávání zážitku pod hvězdnou oblohou. To jsem si dal. Doléhal jsem zvuk diskoték a provozu z okolních měst, bez přestání tu šustila zvířena. Už bych to neudělal a to je důkaz, že i debilita se dá zkušenostmi léčit.

Cestou do Svoru

Snímky Samsung Galaxy A7

Autor: Vítězslav Janáček | pondělí 17.6.2019 10:00 | karma článku: 18.55 | přečteno: 380x

Další články blogera

Vítězslav Janáček

Guggenheim muzeum a další objekty baskického Bilba

Baskové potažmo Španělé, co se týče architektury nešetří odvahou, nebojí se barev ani bizarnějších útvarů.

18.7.2019 v 9:41 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 125 | Diskuse

Vítězslav Janáček

V zemi Basků - cesty po okolí Bilbaa (fotoblog)

Moře, útesy, hory, odvážná městská architektura, tak by se dalo charakterizovat Bilbao a jeho okolí - Bermeo, Gaztelugatxe, Bakio, Portugalete, Santurtxi, Alonsotegi, Getxo, Sopelana

14.7.2019 v 15:20 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 196 | Diskuse

Vítězslav Janáček

Testík samsonu áčka - fotoblog

Co může člověk čekat od fotoaparátu v mobilu střední třídy. K tomu pár fotek v mé oblíbené symetrii.

13.6.2019 v 9:23 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 153 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Veronika Foglová

Neratov (5)

Oproti původnímu plánu jsem se rozhodla rozdělit fotografie z věží nadvakrát, aby to pro Vás bylo "stravitelnější".

21.7.2019 v 21:16 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 154 | Diskuse

Klára Tůmová

Co koníci nespásli

Tahle parta různých velikostí, barev srsti i slušivých outfitů se nachází přímo pod místem posvátným a dle senzibilů energií nabitým. (Známá místa 100x jinak pojedenapadesáté.)

21.7.2019 v 18:39 | Karma článku: 7.13 | Přečteno: 155 | Diskuse

Soňa Pražáková

Možná bude i sex

"Jestli mě chceš, tak se snaž." Tahle věta by mohla sedět na leccos v životě. Máme však léto, čas dovolených a s tím související různá prázdninová dobrodružství, která mohou mít nečekané konce.

21.7.2019 v 13:51 | Karma článku: 22.44 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Iva Marková

Králík na divoko VII.

Králíci divocí se množí, ale ztrácím o nich přehled. Jednu noru měli u sousedů v zahrádce, druhá várka mladých

21.7.2019 v 13:21 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 236 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Ten Bítov mne fakt bere... Tentokrát zřícenina hradu Cornštejn

Vydaly jsme se tam se Zdenýškou, během manželovy pracovní návštěvy. Cesta byla krátká, prohlídka dlouhá a velmi, velmi koukatelná. Po návštěvě a pokochání se, jsme vyrazily ještě na předsunutou baštu.

21.7.2019 v 5:00 | Karma článku: 17.16 | Přečteno: 334 | Diskuse
Počet článků 88 Celková karma 11.94 Průměrná čtenost 516

Tadá...

Najdete na iDNES.cz