Cimrmanova česká Cvajka

14. 03. 2015 18:30:00
Inscenovaná přednáška o Cimrmanově zásahu do japonské potažmo světové poezie.

PRVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ (přichází ze zákulisí): Dobrý večer přátelé. Dovolte, abych vás přivítal na ukázkovém čtení ze znovuobjevené Antologie fiktivních básníků české Cvajky. Před recitací bych ještě rád upozornil na konspirační teorii, která uvádí, že Antologii napsal bratr Járy Cimrmana rovněž Jára, nikoli však Jaroslav, nýbrž Jaromír, který údajně náhodně vypadl z koše balónu cestou z Japonska, přičemž balón bez řidiče úspěšně přistál poblíž městysu Uhříněves a jediné, co se na dně koše našlo, byla omyvatelná příručka „Řízení balónu“ a právě zde uváděná rukou psaná Antologie básníků české Cvajky.

Dodejme, že název Cvajka je odvozen od číslovky dvě a to z toho prostého důvodu, že tento básnický útvar obsahuje právě dvě slova. Járu Cimrmana velice zajímal vývoj japonské poezie, zvláště útvar Tanka, který obsahuje pět veršů, z nichž první a třetí má pět slabik a ostatní po sedmi a pak vývojově pokročilejší útvar zvaný Haiku, u kterého odpadl čtvrtý a pátý verš. Jára Cimrman záhy pochopil, že i tento útvar je zbytečně složitý a rovněž mu dosti vadilo, že Japonci přehlédli jeden drobný nedostatek a to sice ten, že jejich verše se vůbec nerýmují. Ihned se rozhodl tento nedostatek odstranit, útvar zredukoval na dva verše po jednom slovu, v rytmu slabik dvě-dvě nebo tři-tři.

Jako příklad uvedu jednu ze slabších básní, kterou Jára po napsání záhy přeškrtl. „Špelec“ .... „Střelec“....

I mistr tesař se někdy utne. Ano, podle této slabší básně později natočil český komik Vlasta Burian úspěšný celovečerní film. Ale to už tak přátelé bývá, že odpad opanuje rozžhavená políčka celuloidu, zatím co vrcholné majstrštyky zejí v prachu archívů a skladišť. Ale zpět k tématu.

Některé prameny uvádějí, že se Jára snažil vytvořit dokonalý rýmovaný verš, který by obsahoval jedno jediné slovo, ale po několikaletém zkoumání a snažení musel konstatovat fakt, že jednoslovný rým je z matematického hlediska neproveditelný. Ano, i genialita má své mantinely.

Poprvé v životě Járu jaly pochybnosti nad vlastním závěrem. Proto se odhodlal poslati svou práci k posouzení svým dvěma přátelům matematikům, profesoru pařížské polytechniky Henrimu Poincaré (čti Ánrymu Poankaré) a tehdy naprosto neznámému úředníku patentního úřadu Albertu Einsteinovi. Jak všichni víte, Jára Cimrman je držitelem hned několika dosud nepřekonaných rekordů zapsaných do Guinessovy knihy rekordů. Jsou to rekordy v počtu přihlášení patentů za jednu hodinu, ...za jeden den, ...za jeden týden, ...za jeden měsíc, ...za jeden rok ...a nakonec v kategorii bez rozdílu času.

Jára se s Albertem velmi důvěrně znal, neboť oba muži díky vyplňování Járových patentních přihlášek trávili spolu většinu času svého denního rozvrhu. Často si povídali i o úplně jiných věcech, ale většinou si povídali o svých vědeckých myšlenkách. Albert měl tak možnost pochytit pár vedlejších myšlenek z Járovy geniální invence, které pak, jak všichni víme, ve své další kariéře náležitě zužitkoval.

Poincaré odepsal Járovi obratem. Psal, že takový verš samozřejmě existuje, ale pouze ve čtvrtém rozměru. Že jde vlastně o Járův světově proslulý absolutní rým, pouze s tím rozdílem, že onen zrcadlový verš se nachází na záporné ose jednotkové kružnice a tím pádem není vyslovitelný. Jára se ovšem nenechal zmást laciným pochlebováním protřelého Francouze a naopak jako výraz díku poslal drahému Albertovi drobnou maličkost v podobě formulky E=m.c^3 (É se rovná em krát cé na třetí). Ano Jára byl velký lidumil a lidem přál mnoho síly a energie... tepelné, vodní , větrné, elektrické, koňské i jaderné. Jára samo sebou jádro dávno rozbil. V muzeu Járy Cimrmana se jako muzejní předmět číslo 34 doličné kladívko nachází. Jára mu žertem říkával Thorův klacek. (dodá tlumeně) To jen tak pro zajímavost. ... Bohužel se nepodařilo zjistit, o jaký druh jádra šlo. Albert jak vidno přejícností tolik neoplýval, rovněž neměl příliš rád lichá čísla, a tak zůstalo u čtverce.

(Na Fejfarově fotografii je Jára zachycen v jedné z diskuzí s Albertem Einsteinem. Podle Fejfarova svědectví Jára právě Albertovi vysvětluje princip anihilace částic na příkladu srážky hrášku s hráškem. Pomýlený Albert začal prý mluvit cosi o antihrášku, přitom ani nedokázal tento Járův drobný jazykolam třikrát za sebou rychle vyslovit, čímž Járu velice pobavil).

Zda Jára, potažmo bratr Járy Cimrmana, letěl do Japonska již s napsanou Antologií, aby u dvora císaře Macuhita předvedl Japoncům vzorovou práci nebo napsal antologii až tam, se přesně neví. Zajímavostí je, že u každé básně byl japonskou Katakanou uvedený jiný autor. Později známý český egyptolog a Cimrmanův žák František Lexa zjistil, že nejde o japonské písmo Katakana, nýbrž o český těsnopis. Všichni odborníci se zároveň shodují na tom, že toto Járovo popírané mladší dvojče z čiré úcty ke svým kamarádům, kteří náhodně vypadli z balónu o několik vteřin dříve, stačilo k básním těsnopisem dopsat jména členů jeho ryze české posádky. Tedy kromě jednoho polského imigranta. A nyní již požádám o přednes.

DRUHÝ PŘEDNÁŠEJÍCÍ (první slovo básně má většinou stoupající melodiku, druhé klesající, za slovy delší pomlka. Slovo báseň se dá vynechat, pokud bude název zřetelný z intonace přednášejícího).

Vilém Záškrt ... báseň „Špatně domluvená schůzka“: Nebyl... Debil...

Josef Námel ... báseň „Batikované nábřeží“: Hejno... Lejno...

Jarmil Mlácenka ... báseň „O špatném učiteli“: Instruktor... Obstruktor...

František Rozbor ... báseň „Diogénes“: Budu... V sudu...

Stanislav Voprať ... báseň „Robespierrovy vzpomínky“: Lůza... Hrůza...

Boleslaw Przontek ... báseň „Ó Maďaři Maďaři“: Kazajka... Čabajka...

Jaroslav Zesnulý ... báseň „Zpověď pijana světoběžníka“: Saké... Také...

Ota Penízek ... báseň „Příběh ženy středního věku aneb zákusek na nešťastnou lásku“: Tečka... Bečka...

PRVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Sami slyšíte, že Járovo autorství je zcela nepopíratelné, nicméně nepatrnou záhadou zůstalo několik básní bez označení autora. Zde si dovolím nastínit několik variant vysvětlení.

Za prvé: Jára z důvodu vypadnutí z balónu zbylé básně již nadepsat nestihl.

Za druhé: Více pasažérů v balónu nebylo.

A za třetí: Jára byl s dokonalostí těchto veršů natolik spokojen, že se rozhodl si jejich autorství ponechat.

My se zde přikláníme k variantě číslo tři, neboť jde opravdu o výjimečné verše, které zásadně vybočují z původního rámce cvajky a to tím, že jsou psány v rytmu slabik jedna – jedna.

Takže znovu poprosím o přednes a nyní již bez uvedení autora. (kyne druhému přednášejícímu, druhý se chystá promluvit, do toho ještě vstoupí první utlumeným hlasem) Uvidíte, že jde skutečně o vycizelované verše. (druhý chce už promluvit, první ho odstrčí) Málem bych zapomněl. Z kontextu je patrné, že pravděpodobně jde o inspiraci z poslední Járovy obchodní cesty do Afriky. To se málo ví, ale Jára byl zakladatelem rakousko-uherského průmyslu pro výrobu živočišných biopaliv. Tak a teď už..

DRUHÝ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Báseň „Obchodní duch“: Risk... (zasvítí očima do obecenstva) Zisk...

PRVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Slyšeli jste tu brisknou brilanci, ty stříbřité zvonky, ... ano dál?

DRUHÝ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Báseň „Afričan na velbloudu“: Čmoud... Bloud...

PRVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Ano, ano. Cítíte to ladné .. zlatisté .. KULATÉ (oběma rukama rozmáchle opíše kruh) slunce, jež ozařuje tento verš?

DRUHÝ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Báseň „Trus“: Kus... Hnus... (obrátí se na prvního, co on na to).

PRVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: (Dělá jako by nic, pak mrkne, aby druhý pokračoval).

DRUHÝ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Báseň „ Cesta Káhirou“: Šmrnc... Drnc...

PRVNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Ano přátelé, to byl zlatý hřeb večera, unikát světové poezie, báseň, ve které není ani jedna samohláska. (otočí se k druhému) Děkuji za přednes. Snad lze jen dodat, že se dochovalo pár kousků milostné poezie, my si však myslíme, že nejsou Cimrmanovým dílem, ale že je někdo Járovi pouze podstrčil k posouzení. Básně jako „Blána – Vrána“ nebo „Tisk – Pysk“ se již nevyznačují nad slunce jasnou obrazností tolik příznačnou pro Cimrmanovu poezii. U první básně sice těžko, ale ještě lze rozpoznat, že z milostného vztahu se narodil novorozenec ženského pohlaví, avšak u druhé básně se i přes veškerou odbornou námahu ani nepodařilo určit, o jaký druh pysku se vlastně jedná. Jsme si tedy téměř úplně jisti, že se jedná o podvrhy.

Járovo průkopnictví v poezii spočívalo mimo jiné v tom, že odmítal alegorii, personifikaci, symboliku a jiné podobné slaboduché pomůcky, které používají básníci s nižší myšlenkovou zjasnělostí. Pravda, několikrát svou zásadu porušil, například v básni Afričan na velbloudu, ale to jsou pouze zdařilé výjimky, které potvrzují pravidlo. Vůbec celkově byl Cimrman zakladatelem a vůdčí osobností literárního směru zvaného Reálný Realismus. Nejrozšířenějším a zároveň nejčtenějším Cimrmanovým dílem reálného realismu byl román „ Jedna a jedna jsou dvě“. Žel z důvodu velmi nízkého poločasu rozpadu materiálu použitého na výrobu papíru, na který bylo toto dílo vytištěno, se z celého románu dochovaly pouze papndeklové desky s názvem díla a jménem autora. Avšak ozvěna veledíla je patrná v dochované korespondenci známých světových romanopisců. Za všechny uveďme příklad z dopisu Čechova Tolstému.

(přednášející otevře dopis a čte) „Vážený Lve Nikolajeviči, přeji vám mnoho zdraví a tvůrčí inspirace....“ (zarazí předčítání) Zajisté vám nebude vadit, když přeskočíme poněkud zdlouhavou zdvořilostní část a přejdeme rovnou k věci (hledá v dopise). Á, tady. „Lve, právě jsem dočetl Cimrmanův román Jedna a jedna jsou dvě a musím ti říct...“ (opět zarazí předčítání a dodá). Zde bych ještě podotknul, že v předchozích řádcích, které jsme právě přeskočili, Čechov Tolstému píše, že po setkání se s Cimrmanovou tvorbou považuje sebe i jeho za naprosté začátečníky a že ho to nutí, teď když se nacházejí v jedné školní lavici, aby mu v dopise tykal. (slabším hlasem) To jen tak pro doplnění, takže znovu cituji. „Lve, právě jsem dočetl Cimrmanův román Jedna a jedna jsou dvě a musím ti říct, že si s tou tvojí Vojnou a mírem můžeš klidně vytřít, víš co.“ Ano přátelé, zde je příhodné ocenit praktičnost Antona Pavloviče, neboť v případě tohoto spisu má pravidelný návštěvník toalety s několika svazky na delší čas vystaráno.

Ale zpět k poezii. Dalším důkazem, že Cimrman není autorem zmíněných milostných básní, je skutečnost, že naprosto ignoroval jakékoliv lechtivé situace. Jára Cimrman totiž vůbec nebyl lechtivý. Podle očitých svědků, když mu byly asi dva týdny, ho jeho kojná lechtala na levém chodidle, Jára měl při tomto aktu zavřené oči, vůbec si kojné nevšímal a bez hnutí brvy intenzivně přemýšlel o svých budoucích vynálezech. Kojná své pokusy vzbudit v malém Járovi lechtivost verbálně doprovázela slovy „Ťuťu Ňuňu“. Část odborníků si myslí, že již v tomto útlém věku tak v Járově podvědomí zakořenil nástin jeho budoucího slavného absolutního rýmu, jakož i forma české cvajky. Jiná část odborníků s touto teorií nesouhlasí, neboť slova Ťuťu Ňuňu jsou zcela abstraktního rázu, což se příčí Cimrmanově sklonu k absolutní jednoznačnosti.

Tato náklonnost se projevila zvláště v jeho funkcionalistické povídce „Tlakový spínač“. Jára Cimrman byl jediným představitelem funkcionalismu v literatuře. Zatím co v architektuře funkcionalismus vedl k redukci prvků, ...z paláců se staly paneláky, tak v Cimrmanově literárním funkcionalismu nastal jev opačný. Cimrman dokázal díky své příslovečné neopotřebované inspiraci pro jiné autory zcela vedlejší a přehlížený děj rozepsat do dramaticky barevné koláže slovních prvků. Od strany jedna do strany osmdesát tři Cimrman neokázale popisuje funkci tlakového spínače a na osmdesáté čtvrté, poslední straně ve své brilantní zkratce vylíčí rozsáhlou katastrofu vzniknuvší nesprávnou funkcí tohoto spínače, při které vznikla škoda přibližně 253 tisíc 857 korun a 35 haléřů a při které tragicky zahynul osmadvacetiletý pes Gunther. Je však důvodné podezření, že v době katastrofy byl Gunther již několik let mrtev.

Několik kritiků tohoto Cimrmanova bravurního funkcionalistického kusu tvrdí, že kontinuitu absolutní jednoznačnosti Jára porušil tím, že v povídce neuvedl, na jakém zařízení byl dotyčný tlakový spínač nainstalován. Tito nemístní šťouralové vůbec nepochopili, že Cimrman v povídce ponechal otevřený děj záměrně, aby si čtenář náležitě uvědomil zpátečnictví a méněcennost děl založených na prvcích napětí a tajemna. Například v detektivkách, které psal ve volných chvílích pro svou potěchu, tuto výchovnou metodu nepoužívá. Děj obvykle začíná u soudu přiznáním viníka, který věcně a bez zapírání popíše, jak svůj zločin provedl.

Pro dokreslení přečtu z povídky Tlakový spínač malou ukázku. (otevře knihu) Například zde, strana 16: Cvak – zapnuto, cvak – vypnuto, cvak – zapnuto, cvak – vypnuto, cvak – zapnuto, cvak – vypnuto, cvak – zapnuto, cvak – vypnuto, ano a takto děj pokračuje do strany 47, pak zřejmě dochází ke střídání směn, kde strojníci probírají nedůležité věci osobního rázu, a od strany 48 děj pokračuje zajímavou sekvencí, cituji: cvak – zapnuto, cvak – vypnuto, cvak – zapnuto, cvak – vypnuto a tak až na stranu... 83, kde následuje a teď dávejte pozor: cvak – zapnuto, cvak – vypnuto, cvak – cvak cvak – cvak cvak cvak a ticho! Dále následuje vylíčení již zmíněné katastrofy.

Přátelé, na závěr bych se ještě vyjádřil ke konspirační teorii o bratru Járy Cimrmana. Většina Cimrmanologů sdílí názor, že Jára žádného bratra neměl, nýbrž že si ho vymyslel, aby se jako společensky velmi žádaná osobnost mohl v případě potřeby inkognita za svého bratra vydávat. Ovšem později, když se při jednom takovémto předstírání zapletl s pruskými špiony ve věci jeho vynálezu opakovací pušky střílející ve valčíkovém rytmu, byl situací donucen nechat své smyšlené dvojče zemřít. Plán dopodrobna promyslil právě při svém přímém letu do Japonska přes Kapské Město, Lofoty a Melbourne a při svém zpátečním letu svůj úmysl provedl. Za tímto účelem si sestrojil padák s vytahovacím malým padáčkem, který mu umožňoval otevírání padáku při volném pádu. Padák však zapomněl pod vlivem pohnutých událostí patentovat a tak přenechal prvenství Italu Pinovi. Uprostřed Tichého Oceánu zinscenoval vypadnutí z balónu s následným volným pádem, to pro případ, že by byl pozorován náhodnými diváky, kteří by pak mohli být zdrojem pochybností o jeho smrti. Po přistání na korálovém ostrově o velikosti šest krát šest metrů musel počkat, než ho jeho pražští přátelé, se kterými byl smluven, vyzvednou na jeho oblíbené vltavské pramici. Toto čekání bylo jeho největší životní zkouškou. Nikoli však z důvodu chladu, hladu a nedostatku sladu, nýbrž že na ostrově bylo velmi málo pracovních příležitostí. Jára Cimrman zvyklý na neustálé konání tu stanul poprvé v životě tváří tvář rozkladnému nicnedělání. Co si také počít na ostrově šest krát šest metrů takhle sám ... bez brašny s nářadím. Právě ve chvíli, kdy ho začínala přemáhat trudomyslnost, přišlo osvobozující osvícení, které Jára později zhudebnil v písni „Já na práci mám čich“. Cimrman jako obvykle, i zde použil svůj slavný absolutní rým. Myslím, že bude příhodné si nyní píseň zazpívat. (dvoučtvrťový takt)

1.sloka:

Jó parašut ten má kliku

Když trefí ostrov v Pacifiku

Šest krát šest šest krát šest

Je čtverečných metrů třicet šest

2.sloka:

Có si však na hrbku počít

Zbývá jen do vody skočit

Bez práce bez práce

Prokrastinace hrozí bez práce

Refrén:

Já nejsem nízký živočich

Já na práci mám dobrý čich

Já vždy si najdu konání

Skvělé v nosu dloubání (zpívající na první dobu naznačí dloubnutí v nose a ruku vymrští vpřed)

Já vždy si najdu konání

Skvělé v nosu dloubání

Jára Cimrman se tuto traumatologickou pomůcku pokusil patentovat. Zajímavostí je, že jde o jediný patent, se kterým ho nikdo o pár chvil nepředběhl. Pokus však ztroskotal na zcestných a přemrštěných představách o hygieně jeho závistivých kolegů, kteří sepsali petici se zákeřným odůvodněním, že tato blahodárná metoda je stará jako lidstvo samo a že Cimrman se snaží podvodně vydělat peníze za udílení licencí. Cimrman zdrcen křivým osočováním svou přihlášku stáhl a ponechal tuto metodu lidem volně k radostnému používání. A to je pro dnešek opravdu vše.

Ještě mi dovolte říci několik slov o sobě. Pár přátel (dva) mě považuje za renezančního člověka. Tento názor je naprosto mylný, neboť jsem člověkem barokním. Střih nosím po vzoru René Descartesa, rád chodím celý v černém a nejraději poslouchám Handelovu hudbu. Jenom ty velké bílé límce mi nejsou po chuti. Po koketování s poezií, výtvarným uměním, hudbou, matematikou, fyzikou a filosofií jsem se propracoval k oboru nejucelenějšímu a nejvyššímu ... k cimrmanologii, neboť specifickou zvláštností tohoto oboru je, že dává odpovědi na otázky, které nebyly nikdy položeny, čímž vzniká nekonečná množina neomezených polí působnosti.

Autor: Vítězslav Janáček | sobota 14.3.2015 18:30 | karma článku: 12.95 | přečteno: 633x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 191 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.92 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 190 | Diskuse

Pavel Liprt

Narozeninová ženuška má

Narozeninový věk se přece u dámy neříká, to bych byl opravdu hrozný nešika, můžete však snadno vyčíst z této básně, že je mi s mojí ženou už mnoho let krásně.

26.3.2024 v 11:07 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 90 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 643

Tadá...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...